Sedím v metru a poprvé za téměř pět měsíců vidím někoho, o kom se dá říct, že jeho cit pro odívání je asi tak veliký jako můj talent pro pěstování pokojových rostlin. Tedy spíš žádný. Kovbojský klobouk, triko s retro nápisem a pásek vysoko držící gatě, který předěluje buclaté panděro. Dveře se zavírají a já postřehnu, jak zvedá ruku, prudce mává na někoho do vedlejšího vagonu a potom to slovíčko, které prosviští vzduchem jako šíp přímo do mých uší a.."Ahoj!" V tuhle chvíli schováváte všechny věci, podle kterých byste mohli být identifikováni jako odrůda "Čech" a máte nutkání zalézt pod sedačku.
Když se člověk odhodlá vyrazit za hranice České republiky, obvykle chce poznat novou kulturu, potkat cestovatele z jiných zemí a navázat kontakt s místními lidmi. Někdy ale jakoby nám to erupce na Slunci kazily a chtěly spojit něco už v zárodku spojené.
Odjíždíte do Valencie a hledáte si ubytování a hned jako třetí hostitel se vám zobrazí Čech, u kterého nakonec bydlíte, navíc strávíte dva večery ještě s jeho kamarády Čechy, kteří za ním zrovna na víkend přiletěli.
Jdete na večeři do erasmáckého doupěte s holčinou, se kterou se vidíte poprvé v životě, vkročíte do bytu a kdo tam nebydlí, Češka.
Jedete metrem a naproti vám sedí holčina s trikem Czechoslovakia na triku a s knížkou ve vašem rodném jazyce. Češka.
I přesto, že tohle rozhodně nebyl účel mojí cesty do Španělska, tak
každý téměř každý okamžíček, kdy narazím na českou stopu (ať už je to samolepka Pilsner Urquell na pouliční lampě nebo přímo setkání s Čechy) ve mě vzbuzuje takový ten pocit hrdosti na nás Čechy a vždycky mám šílenou radost. Čech si zkrátka Čecha vždycky najde.
Teď si představte tu radost, když tři ňufky a jeden kluk z Čech (všichni vzájemně seznámeni v Madridu) společně vyrazí na roadtrip. A rovnou na dva.
Vybaveni slušným playlistem, který obsahoval vše od Rybiček 48 přes hity minulého století jako Informer až k tvrdému slovenskému rapu od Kaliho, jsme podnikli první výlet do měst Segovia a Ávila. Vidět románský akvadukt v Segovii byl můj dlouholetý sen a tak jsem doufala, že když vydržel téměř 2000 let, tak vydrží tu chvilku, než se na něj dojedu jednoho dne podívat a vydržel! Ohromující, dech beroucí, prostě krása. Co mě ale překvapilo o to víc, byla Ávila. Ani ne tak samotné památky jako atmosféra. Ledový vítr vyvál k večeru všechny turisty a slunce spadlo pod mraky a předvedlo tak nádhernou hru světla.
K druhému výletu do studentského města - Salamanky (nejstarší univerzita ve Španělsku) jsme ještě přibrali spolucestující z USA a Guatemaly. I přesto, že celou neděli propršelo, nálada byla značně skleslejší a cesta trvala několik hodin, byla jsem ráda, že jsem ji strávila s tak skvělými lidmi. Taková přátelství vytváří zkrátka jen cestování - nečekaná, možná ne dlouhá, ale silná.
PS: Najděte astronauta na katedrále a žábu na univerzitní budově v Salamance. Astronaut byl přidán na fasádu během oprav v roce 1992, jako symbol 20. století. Ohledně žáby existuje mnoho spekulací. Lebka, na které sedí, zobrazuje prince Juana, který zemřel velmi mladý a žába je jeho doktor Parra, proto se žábě někdy přezdívá "Parrita". Druhou z možností je, že je to přesněji ropucha, která dříve ve Španělsku byla symbolem prostituce. A protože Salamanka byla plná mladých mužů, prostituce tu vzkvétala a bylo třeba varovat studenty před sexuálním pokušením. Ať už je pravdivý ten či onen příběh, nic to nemění na tom, že pokud žábu objevíte, přinese vám štěstí a jestli studujete, úspěšně zvládnete zkoušky :)
 |
| El acueducto romano de Segovia |
 |
| El acueducto romano de Segovia |
 |
| El acueducto romano de Segovia |
 |
| Plazuela de San Martín |
 |
| Plazuela de San Martín |
 |
| Iglesia de San Martín |
 |
| Plaza Mayor, Catedral de Segovia |
 |
| Catedral de Segovia |
 |
| Alcázar de Segovia |
 |
| Puerta del Alcazar, Plaza de Santa Teresa de Jesus |
 |
| Parish of St. Peter de Apostle |
 |
| Parish of St. Peter de Apostle |
 |
| Parish of St. Peter de Apostle |
 |
| Puerta del Alcazar, Parish of St. Peter de Apostle |
 |
| Catedral de Ávila |
 |
| Salamanca, Tormes |
 |
| Catedral de Salamanca |
 |
| Catedral de Salamanca |
 |
| Catedral de Salamanca |
 |
| Astronaut, Catedral de Salamanca |
 |
| Plaza Mayor |
 |
| Universidad de Salamanca |
Já se čechům vyhýbám obloukem :D zaslechnu češtinu a mizím. Jinak fotky jsou nádherné, závidím ti :)
OdpovědětVymazatJá jsem to tak měla v plánu, jenže jsem narazila na tak skvělé lidi, že to nešlo je jen tak odpálkovat :D Děkuji! :)
VymazatTo rozeznání Čecha v prvním odstavci mě pobavilo :D Já v Itálii tak moc Čechy, kteří by tu přímo žili, nepotkávám. Ale českých turistů je tu hodně a občas vážně nejdou přehlédnout, asi podobně jako jsi je rozpoznala ty. Nejvíce však zpozorním, když si dávám ve městě oběd a někdo se pěkně nahlas česky diví, jak malou porci bez přílohy to právě dostal. Třeba jednou turisté pochopí stolování italské kuchyně o pěti chodech :D
OdpovědětVymazatMáš naprostou pravdu, ponožky v sandálích už snad pominuly. Co ale zůstává je Čechovo překvapení, když si objedná jídlo a hned začne hudrovat, že je porce tak na jedno kousnutí. Protože náš řízek přes celej talíř, to je přeci něco! :D
VymazatHistorka z metra mě teda naprosto upřímně rozesmála :D mám to dost podobně třeba při návštěvě Londýna, kde je hodně Čechů, a vždycky se snažíme eliminovat věci, podle kterých bychom mohli být identifikováni :) Jinak krásné fotky!
OdpovědětVymazatZápisky z cest a života v Anglii ⇨ Secrets of M
To jsem ráda :D Doufám, že ti noc na letišti rychle utekla! :)
Vymazat